Další malé zamyšlení. Že by z toho byl takový nepravidelný cyklus?
Možná. Rozhodně je to ale příležitost rozpitvat některé detaily, jež Směrnice přináší. A to velmi nepříjemné detaily. Včera jsme mluvili spíše o těch modernějších zbraních pro reenactment. Dnes se podíváme naopak na ty nejstarší.
Směrnice výslovně ruší kategorii D. Některé zbraně ze své působnosti poněkud hloupě zcela vypouští, jako například vzduchovky a airsoftky, nicméně dá se předpokládat, že v naší legislativě tyto zbraně zůstanou nadále klasifikovány v kategorii D, která bude ponechána. Pokud má členská země v některých ohledech tvrdší legislativu než diktuje Směrnice, může si ji ponechat. Tento opasek má jednosměrnou přezku. Jde jen utahovat, ne povolovat.
O některých zbraních nehovoří vůbec, protože kompletní finální znění stále neexistuje – pánové v Bruselu ještě stále dávají ze stenografických záznamů dohromady, co že to v těch pěti minutách vlastně odhlasovali. Navíc neměli ani tušení, o čem hlasují.
Nicméně víme, že repliky historických zbraní narozdíl od originálů Směrnice považuje za nebezpečné, protože jsou prý z mnohem kvalitnějších materiálů a jsou také přesnější (!!!) a rekategorizuje je do C. Čili z pohledu platné legislativy zbraň na zbrojní průkaz podléhající registraci. Jak to bude v naší nové legislativě uchopeno, toť otázka. Zdali bude nějaké C1, C2, C3 na ZP a C4, C5, C6 bez, nebo nějaký jiný systém.
Pracujme se Směrnicí tak, jak je napsána, čili ji uchopme v jejím nejtvrdším výkladu. Někdo ji takto napsal, někdo ji takto za příslib dotací, výhod a gazdování nad přerozdělováním odkýval a dá se tedy předpokládat, že to takto bude i vyžadovat. Pokud něco naši zákonodárci vynechají, zmírní, bude to příjemné překvapení. Nicméně předpokládejme, že EU bude trvat na ortodoxním znění. A nástrojů na to má dost. Především ty zmíněné dotace.
Ale zpátky k věci. Slíbili jsme si, že se dnes pobavíme o těch nejstarších zbraních. Paradoxně to bude kratší, než celý úvod.
Řekněme, že máte zbrojní průkaz. Máte nějakou moderní pistoli na obranu a nošení, pak máte třeba dlouhou malorážku, nebo cokoli jiného. Prostě tři a více kusů zbraní.
A protože jezdíte třicítku, nebo sedmiletku, máte doutnákovou nebo křesadlovoou mušketu. Pěchotní. Poctivou. Takových těch pěkných 130 – 150 cm. Už víte kam mířím?
Ne? Od dvou kusů zbraní kategorie A,B,C už ze zákona potřebujete nějaké zabezpečení. V tomto případě uzamykatelnou ocelovou skříň. Ne nějakou obyčejnou uzamykatelnou ocelovou skříň, ale certifikovanou uzamykatelnou ocelovou skříň dle 119/2002 Sb., NV č.338/2002 a NV č.347 / 2003 Sb § 58 o zbraních a střelivu.
Citujme z § 2
Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní považují
a) uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň, které splňují požadavky odolnosti proti vloupání 15 odporových jednotek podle České technické normy1) ČSN EN 1143-1 a jsou vybaveny zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle České technické normy ČSN EN 1300,
b) zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle České technické normy ČSN EN 1300,
To samo o sobě není levná záležitost. Na dlouhé zbraně takový trezůrek začíná někde na pěti, šesti tisících korunách.
Jenomže to má háček. Tyto běžně dostupné trezory jsou na sportovní a především lovecké zbraně. A ty jsou oproti historickým o dost kratší. Obecně výška úložné části zbraňových trezorů končívá někde kolem 130 cm.
Takže abyste tam mohli zamčít mušketu, připlatíte si. A připlatíte si dost.